V pátek 18.7. kolem osmé hodiny ráno jsme vyjeli na soustředění kroužků na rybník Jakuba Vágnera až do vesničky Zahrádka poblíž Petrovic u Milevska. Z Třebíče jsme vyrazili ve složení: Milan Novotný, Erik Novotný a já Pepa Prášek. Matěj Uhlíř byl na dovolené s rodiči poblíž, a tak ho tam měli dovézt.  První zastávka byla za Pelhřimovem na benzínce, kde jsme si koupili kafé nebo horkou čokoládu. Dokonce se mi podařilo za tu chvíli čokoládu rozlít na sebe i na zem. No, parádní začátek. Poté, co jsme se všichni občerstvili, tak jsme jeli dál. Dojeli jsme do vesničky Zahrádka, ale kam dál? Objevili jsme tam hotel, a tak se Milan zašel někoho zeptat, kde najdeme rybník. Milan prošel skoro celý hotel, ale nikde nikdo. Naštěstí jsme potkali místní, kteří nám poradili. Dojeli jsme na místo srazu asi už půl hodiny předem, nikdo tam ještě nebyl, a tak jsme se vydali obhlédnout rybník. Museli jsme ale jít asi sto padesát metrů pěšky, protože k rybníku se nesmí jezdit z důvodu, že tam je pietní místo. Vylezli jsme na hráz a s otevřenou pusou jsme obdivovali toto místo. Zahlédli jsme chlapy, kteří se o rybník starají, a tak jdeme zjistit informace. Ti byli stejně jako my překvapeni, že z organizatorů tu ještě nikdo nebyl, a tak nám řekli, ať si jdeme klidně zachytat. Poradili nám místo blíž k přítoku. Když jsme si šli pro věci do auta, tak se ostatní kroužky už začaly sjíždět. Všichni byli nespokojeni, že se přímo k rybníku nesmí zajíždět a že se nesmí ani stanovat u rybníku. 

 

 Sraz u Jakubova rybníka.

 My jsme tedy vyšli s několika věcmi  vyzkoušet, co tam Jakub Vágner má za ryby. Už na první nahození jsme zjistili, že ryby tu jsou a že bude důležité proměňovat záběry. Záběry chodily pravidelně na hod, ale proměňování záběrů bylo obtížné. První záběr dostal Erik, ale jeseter mu ve výskoku spadl. Hned potom já, tohoto jsme už vytáhli.

Pepův "ruskej".

 Mezitím Matějův taťka dovezl Matěje a byli jsme už kompletní. Přišli si za námi popovídat i kolegové z rybářského kroužku až z Krkonoš. Po další spadené rybě se Erikovi povedl taky jeseter a Matěj vytáhl pěkné dva kapry okolo 75 centimetrů.

 

Pěkný Matějův kapr.

 Pak ale přišla zpráva, že se na rybník 30 dětí nevejde a akce se přesune na Dešnou, což je asi hodinu cesty od Třebíče. Tato zpráva všechny naštvala, protože většina tam jela třeba 2,5 hodiny a úplně zbytečně. Správci rybníka nám říkali, že ´´ organizátoři ˇˇ se ani nezajímali o informace, třeba, jak je ten rybník velký atd. My jsme dál chytali a rozhodovali se, jestli má cenu na tu Dešnou jezdit. Byl konec lovu, Matěj pak ještě chytl taky jesetera, Erik dokonce dva, já jednoho a náš řidič i trenér si taky chytl jesetera.

Erikův "sibiřák".

Usoudili jsme, že na Dešnou nepojedem a nebyli jsme sami, asi půlka tam nejela. Byla škoda, že ˇˇ organizátořiˇˇ to neuměli vůbec zorganizovat, protože Jakub Vágner přislíbil účast a ani on na Dešnou nejel. Nám se nechtělo jet hned domů už v pátek a vymysleli jsme, že bychom zajeli na Velké Hrázky u Žďáru nad Sázavou. Tak jsme se s správci rozloučili a vyjeli jsme směr Vysočina. Asi 15 kilometrů od rybníka si Erik vzpomněl, že tam zapomněl brýle, tak jsme se znovu pro ně vraceli. Až vše bylo v pořádku, tak jsme konečně vyjeli. Cestou jsme se ještě stavili na jídlo. Po dlouhé cestě jsme dorazili asi o půl jedenácté na Hrázky. Postavili jsme stan, kde jsem spal já s Matějem a Milan s Erikem spali v autě. Ráno o půl šesté jsme se vzbudili a šli na ryby. Seděli jsme blíž k přítoku na straně od silnice.

 

 Přespání ve Žďáře nad Sázavou.

První rybu vytáhl Matěj na method feeder, byl to kapřík asi 55 cm, a po něm já taky a tu stejnou velikost.

 

 Kapřík z Hrázek.

 Během rána se na rybník sjelo mnoho rybářů a rodinek, bylo plno. Všichni tam cpali krmení a to bylo špatně, ryby tolik nebraly. Po pár Matějových kapříků měl záběr Erik i já. Oba jsme přišli o jesetera. Hodiny ubíhaly po pár kapřicích mně přišel na prut krásný jeseter, měli jsme malý podběrák, ale naštěstí naši sousedi nám půjčili větší. Zabral na malou 8mm peletku a měl 133cm.

 

Pepa boduje s prvním jeseterem.

Celkem nás nabudil. Tentokrát jsme malou peletu dali pod háček všichni a čekali na další záběr. Měl jsem štěstí, opět mně zabral. A byl ještě větší 136 cm. 

 

 A další pěkný jeseter.

 Matěj vytáhl další kapříky, měl jich celkem pět. Erikovi spadla další ryba, ale později vytáhl taky kapříka a na další hod už o něco většího, měl k 70 cm. 

 

 Sobotní kapřík.

 Milan ztratil pěknou rybu. Uběhlo to rychle, už jsme museli sklízet, sice jsme ještě Milana přemlouvali, abychom domů ještě nejeli, bohužel se nepovedlo. Ale nevadí, ty dva dny jsme si strašně užili, vždyť jsme chytali na Vágnerově rybníku, to se nestává každý den. Sice na Hrázkách to tolik nebralo, ale něco jsme pochytali, měli jsme toho nejvíc z celého rybníku, někteří rybáři neměli třeba ani záběr. Děkujeme Milanovi za trpělivost s námi, neměl to lehké, být s takovými pacholky.

Feedru zdar, Pepa :D

 

 

První pohled na Jakubův rybník.

Druhý pohled na Jakubův rybník.

 Jeseteří double.

 

 Matějův první jeseter.

 Relax v nic nerušené přírodě.

Památeční foto.

A snídaně se dělá.

Polední osvěžení ve vodě.

Něco se táhne.

Vyčkávání na záběr. 

Zdolávání.

 Už vzdal souboj.

 

Poslední rybka soustředění.

Jen naskládat věci do auta a jede se domů.